Problematika očí
Sítnice je část oka zodpovídající za schopnost vidění. Skládá se z tyčinek a čípků. Vyšetření sítnice se provádí po předchozím „rozkapání", tzn. použití mydriatik, látek rozšiřujících zornici. Toto vyšetření se také nazývá jako vyšetření očního pozadí. Zde sledujeme pigmentovanou část a nepigmentovanou část, zrakový nerv a cévy. Posouzení očního pozadí vyžaduje velkou zkušenost, protože změny na sítnici se mění a vyvíjejí. Retinální dysplazie / RD/ je vrozená, většinou postihuje jedno oko, někdy obě, neprogresivního charakteru. Nejčastěji jsou charakterizovány jako záhyby /folds/. Mohou se vyskytovat ve stáří 6 - 8 týdnů a během několika měsíců se mohou změnit na bodové jizvy. U LR může docházet také ke vzniku katarakty a odchlípení sítnice, což se projeví poruchou zraku. U homozygotů mohou být tyto oční defekty také doprovázeny i muskuloskeletámími změnami např. zpomalení růstu tibiae a ulny, DKK. PRA - progresivní retinální atrofie, jedná se o dystrofii tyčinek nebo čípků nebo obojího. Dědičné onemocnění, postihující obě oči vedoucí ke slepotě. Majitel zpočátku zjišťuje šeroslepost, později se objevují zrakové problémy ve dne, dochází k oboustrannému rozšíření zornic, což majitel dosti často označuje jako žlutě nebo zeleně svítící oči, v tomto okamžiku pes již většinou nevidí. U LR se vyskytuje pozdní forma atrofie ve věku 4 - 6 let, což zjistíme ophtalmoskopem, na elektroretinogramu již v 1,5 roce. Toto onemocnění je neléčitelné a jedinci z touto vadou by se neměli zařazovat do chovu. Neurologická onemocnění očí jsou doprovázená změnou velikosti zornic. Mohou být způsobeny úrazem, zánětem, nádory, celkovým onemocněním aj. Pokud zjišťujeme oboustranně zvětšené zornice je prognóza nepříznivá, při nestejnoměrně velkých zornicích je opatrná, při malých zornicích bývá většinou dobrá. Při neurologický problémech je třeba odhalit příčinu a tu potom léčit, majitel však musí počítat s dlouhodobou léčbou, pomalým zlepšováním stavu a ne vždy návratem zraku. Predispozice jednotlivých plemen retrívrů k onemocněním očí: GR - katarakta/mikrophtalmus/,distichiáza, enphtalmus, entropium, PPM, PRA,RD, LR - katarakta, distichiáza, enophtalmus, entropium, PRA,RD + skeletání anomálie Chesapeake - katarakta, distichiáza, entropium, everze chrupavky 3. víčka, PRA Curly - katarakta, distichiáza, entropium, PRA Nova scotia - PRA U štěňat se oční víčka otvírají mezi 10 - 14 dnem po narození. Pokud zjistíme opožděné otevření víček doprovázené jejich otok je třeba provést chirurgické otevření víčkové štěrbiny. Zjistíme potom nahromaděný hnisavý obsah, popř. i defekty na rohovce v podobě keratitidy / zánět rohovky/ nebo dokonce rohovkového vředu. V tomto případě používáme dle uvážení veterináře ATB masti bez nebo s kortikoidy. Pokud jsou oční víčka otevřená všímáme si zda jsou oční bulby stejně velké. Pokud jedno oko je nápadně menší než druhé, překryté třetím víčkem hovoříme o mikrophtalmii /nejčastější výskyt u zlatého retrivra/ a s tím souvisí i řada dalších očních vad /zákal čočky, změny na sítnici aj./ Zjistíme-li slzotok , což doprovází u psů se světlou srstí zabarvení chlupů pod vnitřním koutkem do červenohněda, je třeba prohlédnout si víčka. Entropium je vada, která postihuje hlavně dolní víčka, laterální koutky. Pes oko přivírá a víčko se obrací směrem k oku, tím řasy silně dráždí rohovku. Jedná se o dědičnou vadu, jedině řešení je zpravidla chirurgické /fixace stehy pod okem nebo odstraněním kůže/. Ektropium naopak znamená prověšení dolní víčka a odhalení spojivky, to se však u retrivrů vyskytuje velice zřídka. U některých štěňat zjistíme nesprávný růst řas, které dráždí rohovku a způsobují tak slzotok nebo změny na rohovce. V těchto případech je opět na místě chirurgické řešení popř. vytrhávání řas majitelem. Třetí víčko se skládá ze spojivky, Harderovy žlázy, chrupavky ve tvaru T a lymfatické tkáně. Harderova žláza se podílí na produkci slz. Normálně není vidět a nachází se pod třetím víčkem. Může dojí k výhřezu žlázy, a potom je znatelná na povrchu třetího víčka útvar podobný třešni. Dříve se žláza celá odstraňovala, avšak u psů se později objevovalo tzv. suché oko, což je stav spojený s výrazně sníženou produkcí slz. Proto se žláza neodstraňuje, pouze se fixuje ke třetímu víčku.- U chesapeaků se objevuje deformace chrupavky 3. Víčko /také everse chrupavky 3. Víčka/. Tento stav je možný řešit pouze chirurgicky. Ve spojení se třetím víčkem se často setkáte s pojmem "folikulámí zánět " a léčba často spočívá v tzv. seškrabu třetího víčka. Současná phtalmologie se dívá na tento problém v souvislosti se zmnožením folikulámií tkáně jako imutní odpověď hlavně na alergeny z prostření. V tomto případě zjišťujeme silně zarudlé spojivky doprovázené šedým, zeleným nebo žluzozeleným výtokem. Nejdříve použijeme antibiotika se steroidními nebo nesteroidním antiflogistiky /protizánětlivé látky/. K seškrabu přistupujeme pouze tehdy, pokud jsou folikuly natolik veliké, že dráždí rohovku. Tento stav můžeme přirovnat k zánětu nosohltanu, kdy se nám zvětší uzliny podčelistní, ale nebude odstraňovat uzliny, nýbrž zánět v krku. Průhledná vrstva oka se nazývá rohovka, která přechází v zadní části oka na neprůhlednou bělimu. Při onemocnění rohovky zjišťuje buď kompletní šedomodré zabarvení nebo ložiskové změny bíle, šedé barvy. Vážným onemocněním je potom rohovkový vřed. Tyto stava mohou být způsobené anomáliemi víček nebo řas, poraněním, cizím tělesem, infekcí aj. Edém rohovky se objevuje jako tvz. modré oko po vakcinaci proti infekčnímu zánětu jater. Ve většině případů zmizí, ale je třeba ho ošetřovat antibiotiky, kortikoidy, mastí s NaCl. Léčba keratitidy záleží na rozhodnutí veterinárního lékaře. U štěňat můžeme zjistit zákal rohovky a k němu se táhnoucí "nitky" připomínající pavučinu, tento stav může být i bez zákalu rohovky. Označujeme jej jako perzistující pupilární membrána /PPM/. Jedná se o vrození onemocnění neprogresivního charakteru /stav , který se nezhoršuje/.